Nebylo to poprvé, co jsem byl ve staré Poldovce v Kladně. Možná to bylo ale naposled - nedávno byla ukončena výroba v poslední válcovně v Kladně. Co si o tom myslí zaměstnanci (vlastně nezaměstnaní), je vidět z nápisů, které jsem vyfotografoval při včerješí návštěvě (3. 7. 2006) - byl jsem v halách, mohl jsem všude. Tristní zážitek: v té veliké továrně bylo úplné ticho, pece nehořely, ale ještě šla elektřina a tekla voda, všechno vypadalo, jako by měli dělníci přijít na šichtu - ještě měli i věci ve skříňkách, tu a tam položené nářadí... Bylo to smutné, přestože fotograficky zcela výjimečné a krásné. Až na výjimky jsem nefotografoval žádné velké celky, ale spíše detaily - protože ty jsou podstatné a z nich se skládá onen celek. Fotografií ze zrušené ocelárny mám spousty - možná se zde časem objeví i další... Proč vlastně více fotografií (a více řečí) než obvykle? Protože už nikdy nebudu moci jít a udělat nové. Protože nevstoupíš dvakrát do jedné řeky a protože Atlantida se znovu nevynoří. Ještě pro úplnost: Poldi 2005 a Poldi 2006... Tato hala byla postavena v 50. letech původně jako drátovna, později střdojemná válcovna. Nyní končí (samozřejmě, ekonomické důvody atd., ale já mluvím o pocitech!) a na jejím místě vyroste - hádejte co? Správně, hypermarket! Jako bychom jich měli málo. Nevím proč, ale Poldi mám prostě rád a mám pocit, že mizí svět, který jsem znal... Na 20. století nebudou žádné památky; ale myslím, že za takových 100 let se budou s velkou slávou stavět nějaké repliky, jako nyní třeba v případě větrných mlýnů. Místo toho starého světa jsou všude normalizované euro-stavby, na které se nedá koukat. Do toho hypermarketu ani nevkročím! | ||
 |
 |
 |
| Všechny propustili | "V prdeli" | Plánovací tabule |
 |
 |
 |
| Ticho v ocelárně I. | Voda ještě teče... | ... ale v pecích už je jenom tma |
 |
 |
 |
| Už je po práci (navždy) | Ticho v ocelárně II. | Hnusná krása |
 |
 |
 |
| Ticho v ocelárně III. | Zastavená válcovna | Poldi, sbohem... |