 |
Z dlouhých poutí není návratů Když se cesty kroutí, nutno obratů Obrátíš se dvakrát, potřetí Slova se ti pletou jako u dětí co stavěj' zámky z písku a nemaj' zatím tušení Tvoje lásky stěnou prochází Hned jak další pozdraví, stará odchází V dlouhých řadách podoba i tvář Jak se listy mění, trháš kalendář A na zrcadlo šátek barevnej co už nikdo nenosí |
Jako stromy zvedáš do mraků
ruce, který hledaj' náznak zázraků ruce, který mohly někdy hřát ale který studěj', studěj' napořád a dovedly by rozplakat i vítr a bezvětří rozesmát Jednou zažít velkej nával za zvuků bubnů šílení Synkopickej tep a kravál Křižovatek míjení Mrknout za oponu ráje projít peklem loučení Někde v horách jako Gándhí najít ponaučení František Stralczynský: "Zázraky" (1984) |