Mám rád taková místa, kde pro většinu lidí nic není, místa, jimž se náhodní chodci zdaleka vyhýbají, protože je to tam ošklivé. Ne tak pro mě - naopak: ke mně takové zastrčené kouty totiž mluví řečí, které rozumím.
"Tady jsme a na nic si nehrajeme... Nemáme ostatně proč. Nezastavuj se ty, kdo nám nerozumíš."
Zajímavé na tomto místě - krom čiré reality vltavského ostrova Štvanice a na něm už desítky let stojícího podivného zimního stadionu, který připomíná velkou kůlnu - je i to, že není co značit jakoukoli dopravní značkou; silnice tam nevede a kdyby se přece jen našel někdo, kdo by tam dobrovolně zaparkoval, se svým autem se může rovnou rozloučit... Je to asi značka zakazující zastavení chodcům - jdi dál a nech nás tady v klidu.