Sviťte mi, světýlka...
Světýlka

Slyším zas chodit mráz
po střeše a po římsách
Není mi líp - nejsem ten typ
co umí zahnat vlastní strach

Pomalu se rozednívá
a struny nechtěj´ hrát
Samá voda  Přihořívá
a Pán Bůh z nebe spad´
Svět je smutnej ráj

Jak nevlastní strýc  Jak průstřely plic
vadí mi ta tma tvých vět
Den ze dne dráž  Tak řekni kam až
si můžu nechat vyprávět

Jsme si teď spíš dál nežli blíž
a ten třetí ten to na nás ví
Vteřiny jdou a v samotě dvou
si povídáme každý svý

PS:
Jsem taková tragická figurka komické současnosti. Fragmenty tohoto textu, který není nijak moc nový, se mi mimoděk a bez zjevného důvodu vybavily při prohlížení fotografie, která nová naopak je - takříkajíc zbrusu... Nějak se mi text vybavil sám od sebe a stejně tak sám od sebe se dopsal. Náhody neexistují - určitě někdo chtěl, aby to tak bylo...

Použitá technika: Nikon D70 s objektivem AF-S DX Nikkor 18 - 70 mm f/3.5 - 4.5G IF-ED
Expoziční čas: 1/400 s   Clona: f/4.5   Ohnisko: 44 mm (eq. 66 mm)   Korekce: 0
Exp. režim: A (předvolba clony)   ISO: 200   Příslušenství: UV filtr Kenko MC 67 mm
Materiál: CF SanDisk Ultra II 2GB  (RAW / NEF)      Datum: 27. listopadu 2007


©2007 Milan Sýkora